Vyčisti pramen či studánku
Od pradávna se lidé usazovali kolem řek, jezer či pramenů. Zkrátka tam, kde byla dostupná voda. Životadárná pramenitá voda. Mnoho z vás patrně ví, jak je osvěžující dát si několik doušků takové vody po dlouhém putování. Ovšem drobné studánky obohacují naši krajinu nejen díky možnosti se z ní napít, ale jsou její pevnou součástí od chvíle, kdy se o ně člověk začal starat.
(Přírodní) studánka
V krajině můžeme najít stovky studánek v mnoha podobách. Ať už se jedná o drobnou prohlubeň, kde vyvěrá pramen, nebo o trubku z níž srší voda, vždy záleží na našem citu, zda do současného vizuálního a technického stavu studánky zasahovat.
U drobných studánek často stačí provést základní údržbu, položit šlapáky z kamenů či dřeva, aby se okraj nerozbahňoval a vyčistit její dno. A pokud máme zájem, aby lidé ke studánce chodili, můžeme třeba instalovat směrníky. Vyžaduje-li to situace, pak lze studánku zastřešit, zpevnit její boky, na dno vložit filtr z kamení nebo kolem ní vytvořit posezení či informační tabuli. Tato opatření se samozřejmě neobejdou bez souhlasu vlastníka a správce lokality, případně dalších povolení.
Studánky se zděnou stavbou
Zejména studánky na významných místech, v obcích či studánky s nějakou pověstí bývaly doplněny kaplí, sochami či stavbou, která její význam v okolí zvýrazňovala.
Pokud nejsme odborníci na rekonstrukci památek, tak se takovým studánkám, s výjimkou základního vyčištění, raději vyhýbáme. Anebo si zajistíme odborný dohled, který celou akci řídí.
Mnoho takových studánek je vyhlášeno za památku. Proto vždy na příslušných úřadech zjistíme informace o údržbě a možnostech oprav.
Péče o studánky
Pokud bychom se chtěli věnovat péči o studánku šířeji, je moudré domluvit se s vlastníkem či správcem pozemku.
Informaci o vlastnictví pozemku lze zjistit několika způsoby:
Vyhledáme pozemek, kde se studánka nachází a následně i adresu majitele. Katastrální úřad tyto informace poskytuje online nebo na svých pobočkách. Podrobnější informace o konkrétní studánce můžeme získat od místních obyvatel žijících v okolí studánky, na místně příslušném obecním či městském úřadu. Lesní studánky často spravují také lesní hospodáři případně správci chráněných území.
Na větších úpravách a zásazích do studánky a jejího okolí je třeba se domluvit s příslušným vodoprávním úřadem. Ve většině případů s tím nebývá problém a souhlas od vlastníka i od úřadu získáme.
Vyčištění dna
Vyčištění dna studánky od napadených a naplavených nečistot provádíme jako první věc. Jedná se především o listí, plody, větvičky, trávu, ale třeba i různé bezobratlé.
Velmi opatrně lze vybrat měkké usazeniny na dně studánky. Někdy na to stačí i ešus, ale lepší je běžně dostupné nářadí například zednická naběračka („fanka“) či velká lopata. Musíme přitom dávat pozor, zda na dně studánky není filtr z kamínků. Pokud ano, kamínky vyndáme, odstraníme nečistoty na dně a následně buď vložíme kamínky původní (ale propláchnuté), nebo použijeme kamínky nové.
Tento filtr lze vytvořit z kamínků sesbíraných v okolí nebo koupit tzv. „kačírek“, který seženeme ve stavebninách či hobby marketech. Kamínky vrstvíme po celém dně do výšky přibližně 10 cm.
Naprosto zásadní pravidlo, které musíme dodržovat a které platí pro všechny studánky: Při čištění studánky neprohlubujeme dno! Neodborným prohloubením dna můžeme poškodit jeho nepropustnou vrstvu a voda se nám může ztratit.
Pokud bude vyčištění dna představovat jedinou naši úpravu, pak zároveň zprůchodníme odtok vody od studánky a uklidíme její okolí. Jsou to jednoduché činnosti, kde stačí ruce, rukavice, dobré boty, pilka, nůžky, hrábě, případně motyka.
Boky studánky
Boky studánky mohou být klidně jen ze zeminy prorostlé rostlinami. V takovém případě jen lehce očistíme okraje, abychom jejich přírodní tvar nezničili. Z přístupové strany upravíme zeminu tak, aby se její okraje netrhaly do vody. Možností je mnoho. Položení placatých kamenů jako šlapáků, vysypání drobného kamení, ale i položení slabších polen či vytvoření hatě (položené svazky větví). Pokud do studánky vrůstají drobné kořeny, zpravidla je neodstraňujeme, jen je zkrátíme. Kořeny omezují erozi bočních stěn studánky, a navíc i filtrují vodu.
Boky studánky zpevňujeme různým materiálem, aby se do vody nesplavovala zem, nerozbahňovalo se její okolí a případně také aby sloužily jako základ pro střechu studánky. Nejčastěji používáme kámen sesbíraný v okolí. Při jeho skládání, je potřeba aby základní řada byla položena na stabilní podloží – něco, co roznáší váhu tak, aby se neprorazilo dno studánky. Kameny v jednotlivých řadách pokládáme plochou stranou dolů, vzniklé mezery vyrovnáme drobnějšími kameny. Další řadu pokládáme „na vazbu“. Končíme vrchní řadou, která mírně vyčnívá nad okolní terén. Kámen pokládáme nejlépe „na sucho“, tedy bez malty či betonu. Spáry mezi kameny můžeme vymazat jílem, aby do studánky neprotékala voda při dešti. Vedle kamenů lze použít na zpevnění boků studánky i dřevo. Nejdéle vydrží jádrové dubové dřevo, nicméně stavíme nejčastěji z toho, co je dostupné. Variant využití dřeva je mnoho – od na sebe skládaných kuláčů, krajinek až po prkna či fošny. Pamatovat bychom měli na odkornění dřeva v celé jeho délce, aby déle vydrželo. Ke zpevnění boků studánky můžeme použít i další stavební materiál – cihly, tvárnice, betonové výrobky apod. Vždy však musí mít certifikaci pro použití do vlhka či pitné vody.
V některých případech používáme betonové skruže. Buď segmentové, zpravidla z pěti dílů, které proti sobě zapadají do „zámků“. Anebo celé, kruhové. Jejich použití limitují možnosti dopravy a fyzické síly stavitelů.
Zastřešení studánky
Zastřešení má význam ve chvíli, kdy nechceme, aby do studánky padalo listí případně další organický materiál. Zastřešení může mít mnoho podob. Od volně složené stříšky z kamene do kopule přes dřevěné stříšky různých tvarů až po zděné střechy z kamene, cihel či jiného materiálu.
Velikost střechy volíme úměrně k velikosti studánky a používáme co nejméně umělých materiálů. Nejen, že se nehodí do přírodního prostředí, ale navíc se mohou po čase rozpadat a do okolí studánky uvolňovat jedovaté látky.
Obvykle vystačíme se střechou z prken, které ošetříme vhodným nátěrem (například dřevním térem).
Co s vodou při opravě
Při opravách nám voda ve studánce většinou vadit nebude. Ale třeba při odstraňování bahna ze dna, je někdy lepší vodu ze studánky vybrat. Většinou stačí vodu „vyházet“ ešusem, ale někdy musíme použít vědro či dokonce čerpadlo.
Po ukončení všech stavebních prací, zkalenou vodu ve studánce vybereme. Často se jedná o nekonečnou práci: jednoduše vybíráme tak dlouho, až je voda čistá.
Čistota vody
Musíme si uvědomit, že voda ve studánkách je zpravidla náchylná na mnohá znečištění, jak přírodního charakteru, tak vlivem člověka. Jak dalece může být voda ve studánce zdravotně závadná lze odhadnout na základě zkušenosti především podle toho, jak vypadá její okolí. Znečištění vody řasami, nedaleké smetiště, uhynulá zvířata, blízkost průmyslových či zemědělských provozů nám dávají signál, abychom vodu raději nepili. Stejně tak opatrní bychom měli být v případě, že se studánka nachází poblíž kaliště zvířat, mokřadu se stojící vodou, rozsáhlé zemědělské plochy s intenzivní rostlinnou či živočišnou výrobou apod. Nezřídka také do studánky pronikají fekální vody z obce, chatových oblastí.
Pokud se v okolí nenachází žádné z potencionálních rizik, pak můžeme s obezřetností vodu pít, ale raději ji ošetříme převařením. Pokud bychom chtěli vodu ze studánky pít pravidelně, pak musíme jednoznačně zaslat její vzorek na rozbor.
Zda je voda ve studánce pitná, nebo lépe řečeno „zdravotně nezávadná“, můžeme zjistit jedině laboratorním rozborem. Takový rozbor zajišťuje mnoho akreditovaných laboratoří. Jejich seznam získáme na Státním zdravotním ústavu nebo na krajské hygienické stanici. Mysleme však na to, že rozbor vody odpovídá té chvíli, kdy byl proveden odběr.